transformace je přirozená cesta

Co je transformační terapie

Transformační terapie je moderní spirituální terapie, založená na pochopení základních zákonitostí života, které mají jednoznačně spirituální povahu. Čím vědoměji dokážeme tyto zákonitosti vnímat a využívat je, tím harmoničtěji můžeme spolupracovat se životem a tím lépe se pak ve svém životě cítíme.

Oblasti působení

Transformační terapie diagnostikuje a napravuje tři klíčové oblasti života:

  • Vztah k našemu osudu – čím lépe dokážeme přijímat svůj osud, tím méně máme v životě třecích ploch, tím lépe se v něm cítíme a tím přátelštěji se na oplátku osud chová k nám.
  • Vztah k sobě – Jestliže dokážeme vycházet sami se sebou, budeme spokojenější. Neblahým dědictvím tisícileté evropské náboženské tradice je všudypřítomná civilizační zátěž pocitů viny a nenávisti ke své vlastní touze. Uzdravením vztahu k sobě a ke své touze se nám může trvale emocionálně ulevit.
  • Vztah k druhým – ve snaze zapřít svoji vlastní citlivost a zranitelnost často po celý život budujeme obranné pancíře, abychom pod nimi nakonec zůstali izolovaní a osamělí. Obranné pancíře nám brání projevovat se takoví, jací doopravdy jsme. Čím více rozvineme odvahu projevit se takoví, jací jsme, tím snadněji najdeme lidi, kteří nás právě takové budou mít rádi.

Jaké obtíže terapie léčí

Transformační terapie velmi efektivně hojí takové běžné i méně běžné bolesti života, u nichž se nevyhneme podezření, že si je nějakým způsobem vytváříme sami:

  • Smutky, úzkosti, deprese – psychiatrická medikace není pro transformační terapii překážkou, i terapeut byl na antidepresivech, takže dobře ví, jak chutnají. Několik klientů mohlo po terapii antidepresiva úplně vysadit. Přijmeme-li své deprese jako cenný transformační signál, můžeme se v terapii učit blížit se k extázi.
  • Syndrom vyhoření a únavový syndrom – pokud nás život nebaví, je nejvyšší čas na změnu, která může vést k jeho zlepšení. Přijmeme-li vyhoření a únavu jako cenné signály, mohou nám pomoci najít a vyhojit jejich příčinu tak, že nás život začne těšit víc než kdykoliv před tím.
  • Ztráta orientace v životě – pokud nám naše cíle připadají nesmyslné, možná je to pravda. V terapii se pokusíme najít cíle, lépe odpovídající naší touze. Šťastně zacílený život přináší hlubší uspokojení.
  • Zraněné vnitřní dítě – kvůli neblahé civilizační zátěži potřebujeme své vnitřní dítě vyléčit snad všichni. V terapii se učíme vnitřní dítě hýčkat, čili brát své duševní zdraví do svých vlastních rukou. Vnitřní dítě nás odmění nebývalým rozvojem hravosti, tvořivosti a radosti ze života.
  • Osamělost – náš letitý obranný pancíř nám brání vstupovat do důvěrných vztahů s lidmi, kteří by nás mohli mít rádi takové, jací skutečně jsme. V terapii rozvíjíme odvahu tento pancíř odkládat i dovednost vyhledávat pak takové lidi, kteří se k nám hodí. Učíme se přebudovat svůj sociální systém tak, aby z něj všichni zúčastnění měli větší potěšení.
  • Nesoulad mezi dáváním a braním – často trpíme pocitem, že emocionálně víc dáváme než dostáváme, což je způsobeno tím, že skutečně dávat jsme se doopravdy ještě nenaučili. V terapii se učíme mocnému kouzlu dávat to, co jsme sami nikdy nedostali, a přijít tomu na chuť. Rozvojem schopnosti dávat se velice rychle dostaneme do emocionálně pozitivních čísel (týká se především emocí, teprve potom možná i financí :-).
  • Role oběti – nám sugeruje, že za svůj neradostný život neneseme žádnou odpovědnost (protože jsme hodní) a že ji mají pouze ti druzí (protože jsou zlí). Aby se mohl zlepšit náš život, musí se nejprve změnit oni. Role oběti je mimořádně destruktivní postoj, takže jakmile ji sami u sebe objevíme, neodkladně spěchejme do transformační terapie.
  • Strach z mužské či ženské energie – naučme se kultivovat svůj přístup k energii druhého pohlaví, harmonizovat se s vlastní touhou i naslouchat svému citu pro čistotu. Dokážeme pak lépe navazovat a prožívat krásné citové vztahy, druhým i sobě naplníme citovou nádrž a užijeme si emocionální hojnosti. Jsme jediné specializované pracoviště svého druhu :-)
  • Temná noc duše – skutečnou podstatou emocionálních problémů jsou vždy problémy duchovní, na které život reaguje transformačním tlakem. Temná noc duše je obvyklou reakcí na transformační tlak zejména u duchovně pokročilejších lidí, kterým už život definitivně přestává tolerovat jejich dosavadní duchovní spánek. Probouzení z temné noci duše je hlavním posláním transformační terapie.

Pro koho je terapie vhodná

Transformační terapie je určena především těm, kdo už tuší, že největším problémem jsou si oni sami, potřebují se konečně cítit lépe než doposud, jsou ochotni začít u sebe a něco pro to i udělat.

Terapie je obzvlášť vhodná pro každého, kdo:

  • je zvyklý přemýšlet o sobě i o životě z duchovního hlediska
  • touží pochopit, jak to tady celé funguje
  • potřebuje pozvednout svého ducha
  • touží harmonizovat svůj vztah se životem, se sebou a s druhými
  • chce posílit a kultivovat svoji mužskou či ženskou roli
  • touží více vnímat posvátnost života
  • absolvoval již více terapií či seminářů osobního rozvoje s neuspokojivými výsledky
  • je na antidepresivech a touží je trvale vysadit.

Transformační terapie není primárně určená pro léčení závažnějších poruch osobnosti, ale ani dlouhodobá psychiatrická medikace antidepresivy není pro terapii překážkou.

Udělat něco pro sebe (moře u milovaného Telendosu)

Jestliže vás nabídka zaujala, podívejte se, jak je terapie zorganizovaná a kolik stojí.

Zkušenosti klientů aneb
ověřitelné výsledky:

» Zkušenosti dalších klientů

Napsali o terapii:

„Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit, že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“
Míla Lukášová, terapeutka

„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora, s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“
Petr Velechovský, Modrá alfa