Naučte se sebou zacházet tak, jak jste vždycky toužili, aby zacházeli s vámi

Terapie pro zvědavého muže 2
 
(aneb chvála síťovému modelu :-)

Rád bych se po půl roce vrátil k terapii pana Havelky a podělil se o své další zkušenosti. Ač by se mohlo zdát, že můj předchozí článek hovořil o nových vztahových možnostech a mohlo to být chápáno jako naplnění cíle terapie, musím přiznat, že události posledního půlroku mě přesvědčily o dalších možných změnách v mém životě, které jsem na začátku neviděl.

Většinu svého dosavadního života jsem prožil v pevných partnerských vztazích a nedokázal jsem si to jinak ani představit. Přestože jsem mnohokrát na své cestě potkal myšlenku, že jsme stejně v podstatě sami a musíme se naučit být sami se sebou, tak prvních padesát let svého života jsem to prostě nebyl schopen akceptovat. Ona blízká hlava na druhém polštáři mně vždy citelně chyběla a mnohdy zoufale jsem se snažil tuto mezeru někým zaplnit.

Teprve v posledním roce po absolvování terapie se můj vztah k druhému pohlaví výrazně změnil. Poprvé v životě žiji sám bez toho, že bych se z toho stresoval. Přijal jsem to jako součást svého života a ne jako tragedii. Plně jsem si uvědomil, že najít někoho, s kým si člověk rozumí, je vzácný okamžik, nemusí být věčný, ale je vždy potřeba si ho vážit a užít si ho. Protože až si dáme vzájemně vše co máme, můžeme zase svobodně jít svoji cestou. A nebo, pokud si máme co říkat stále, můžeme spolu prožít celý život.

Nikdy jsem vztahy nechápal jako vězení, ale vždy jako dobrovolný svazek dvou lidí, kteří se potkali na své životní cestě. A mrzí mě, že křesťanství svým vynálezem monogamního manželství popřelo pravou podstatu lásky a po desítkách generací se mu podařilo vštípit lidstvu zcela nepřirozený vztah k partnerství (ovšem velmi účinný pro ovládání oveček). Jsem velice rád, že se o tom v poslední době již více mluví a píše a že stále více lidí si uvědomuje pravou sílu a hodnotu svobodného setkání dvou lidí v životě.

Po tolika letech, kdy jsem bojoval se závislostí na vztazích, se i já konečně cítím být svobodný, bez omezujících nároků na potencionálního partnera, ale s pocitem absolutní svobody, pro něj, ale i pro mě. Takže ač momentálně sám, vzhledem ke své práci nemám pocit, že bych měl kolem sebe málo ženských energií, a jestli potkám někoho s kým si budu rozumět, tak v klidu přijmu tuto výzvu již bez snů o společném dožití, ale s touhou vzájemně si dát co nejvíce.

Musím přiznat, že tento důsledek změn v chápání partnerských vztahů, které u mě nastaly po absolvování terapie pana Havelky a seznámení se z jeho postoji, je pro mě ještě mnohem důležitější a pro můj život podstatnější, než to co jsem psal v první reakci. To vše samozřejmě funguje také, ale v této chvíli to není až to nejdůležitější.

Přeji vám všem také nové poznání a ještě jednou děkuji panu Havelkovi za opravdu podnětné setkání na cestě. Vždy se potkávají ti co se mají setkat a myslím, že toto setkání můj život opravdu obohatilo.

S díky vzpomíná Ing. Petr Vahala  
(PSalv@seznam.cz, 20. 2. 2010)  

 

Zkušenosti klientů aneb
ověřitelné výsledky:

» Zkušenosti dalších klientů

Napsali o terapii:

„Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit, že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“
Míla Lukášová, terapeutka

„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora, s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“
Petr Velechovský, Modrá alfa